Vláda České republiky – rok po volbách a dlouhém a složitém koaličním vyjednávání – předložila do parlamentu balík legislativních změn označený jako „Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů“. Tento návrh mění na padesát zákonů, počínaje zákonem o dani z příjmu a konče zrušením zákona o registračních pokladnách.
Zákon prošel Poslaneckou sněmovnou 7. června v prvním čtení. Zákon má ale nejistý osud, protože koalice tří stran – Občanské demokratické strany (ODS) premiéra Mirka Topolánka, Křesťanské a demokratické unie – Čs. strany lidové (KDU-ČSL) a Strany Zelených (SZ) má v dolní sněmovně jen 100 hlasů z 200 a při důležitých hlasováních se musí opírat o hlasy dvou sociálně-demokratických odpadlíků – Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Zákon nemá ani plnou podporu všech vládních poslanců. Při hlasování v prvním čtení se hlasování zdrželi kritik zprava, občanský demokrat Vlastimil Tlustý a kritik zleva, křesťanský demokrat Ludvík Hovorka.
Co návrh obsahuje a jaké jsou jeho šance v parlamentu?
Navržené změny
Návrhu předcházela složitá debata v koalici a je výsledkem mnoha kompromisů. Pojítkem byla snaha začít omezovat vysoký deficit veřejných financí (který přesahuje 3% HDP).
ODS musela ustoupit z myšlenky rovné daně v případě DPH (Zelení chtěli ponechat zvýhodnění pro některé položky), ale součástí návrhu je jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob. Ta by se měla počítat ze „superhrubé mzdy,“ tedy celkových nákladů práce včetně povinného sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Pojistné nebude odečitatelnou položkou a sazba bude 15%. Díky zvýšeným slevám na dani se přímé daně všem sníží. Na druhé straně, vláda se shodla na zvýšení dolní sazby DPH z 5 na 9% a ponechání horní sazby na úrovni 19%. Novinkou je i zavedení daní z elektřiny, to jednak chtěli Zelení, ale hlavně je musíme zavést kvůli směrnicím Evropské unie. Vláda zvolila minimalistické řešení, a jelikož EU žádá sazbu minimálně euro za MW/h, vláda navrhuje sazbu 28,30 Kč, aby zdražení elektřiny bylo minimální.
Zákon dále omezuje výplatu nemocenských dávek a zavádí poplatek 30 korun za návštěvu lékaře, ruší pohřebné a „pastelkovné“ (sociální dávku pro prvňáčky zavedenou nedávno před volbami), mírně snižuje porodné a rodičovský příspěvek a výplata přídavku na dítě se omezuje jen na chudé. Pro bohaté se naopak zavádí strop pro placení sociálního a zdravotního pojištění, které se nebude platit z příjmů nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba ze mzdy 80 tisíc a vyšší. Daň z příjmu právnických osob se má postupně dál snižovat ze současných 24% až na 19% od roku 2010. Daň dědická se ruší pro příbuzné zemřelého a obcím se dává možnost snížit či zvýšit daň z nemovitosti.
Námitky vládních poslanců
Lidovec Hovorka protestuje především proti platbám u lékaře v případě dětí a občanský demokrat Tlustý především kritizuje, že nedošlo ke snížení horní sazby DPH. Tlustý sám představil alternativní návrh zákona o dani z příjmu, který je v podstatě překladem slovenského zákona do češtiny. Vláda může teoreticky některým námitkám vyjít vstříc, ale musí udržet návrh jako celek pod kontrolou, aby se neztratil jeho základní smysl. Strategií vlády proto je umožnit projít jedinému pozměňovacímu návrhu, který bude obsahovat změny, na kterých se shodne vláda s koaličními poslanci včetně rebelů Tlustého a Hovorky a sociálně demokratických odpadlíků Melčáka a Pohanky.
S tímto postupem v podstatě všichni souhlasí, Tlustý ví, že jinak než s podporou vládních poslanců své náměty neprosadí. Jaký kompromis je tedy možný?
Tipuji, že se nějak vyjde vstříc Hovorkovi (lze si představit např. osvobození dětí do 15 let od poplatků u lékaře) i Tlustému (např. horní sazba DPH by se mohla snížit z 19 na 18%). Melčák navrhuje ušetřit nějaké další státní peníze dalším seškrtáním sociálních dávek pro nezaměstnané a nyní se diskutuje o tom, o kolik.
Hodnocení ekonoma
Z pohledu liberálního ekonoma zákon rozhodně není ideální, ale znamená povětšinou změny k lepšímu. Zákon o dani z příjmu bude ve výsledném dopadu na poplatníky velmi podobný slovenskému, byť konstrukce daně bude trochu jiná. Nebudeme mít sice jednotnou sazbu DPH, ale průměrná česká DPH zůstane o něco nižší než slovenská. Zavádíme také maximální vyměřovací základ pro pojistné, byť ne tak nízký jako je na Slovensku. Zavádíme poplatky u lékaře, které na Slovensku premiér Fico zrušil.
Závěr
Závěrem lze říci, že je slušná šance, že většina z vládního balíku Sněmovnou projde a není vyloučené, že ve finále dojde ke snížení horní sazby DPH na 18% a dalšímu seškrtání sociálních dávek. V Senátu by návrh jako celek neměl mít problém, protože z 81 senátorů mají sociální demokraté jen 12. Věřím, že vláda udělá vše proto, aby slušný kompromis prošel, protože alternativou je směřování k předčasným volbám a riziko návratu levicového demagoga Paroubka k moci.
Od ledna 2008 lze tedy realisticky očekávat snižování vládních deficitů při snížení míry vládního přerozdělování a zvýšení osobní odpovědnosti. Pozitivní je určitě také to, že zároveň dojde k zostření daňové konkurence v celém regionu střední Evropy.
Autor je ekonóm a riaditeľ Centra pro ekonomiku a politiku, Praha.
Článok bol publikovaný v Konzervatívnych listoch 6/2007.
